Léto patřilo svatbám

Léto uteklo jako voda, to mi připomíná, že jsem letos zase nebyla na koupališti v Hradci a to už tady žiju 6 let, no tak si to píšu na příští rok. Ale o tom jsem nechtěla psát. Svatby.

Miluju svatby, tu atmosféru, ve vzduchu jde cítit láska a nervozita z něčeho nového. Tento rok jsem byla na dvou svatbách.

První svatba proběhla v Hradci v Jiráskových sadech, kde vše kvetlo. Byla jsem pozvaná na poslední chvíli, a tak jsem rychle vymýšlela svatební dar, nakonec se mi ženich svěřil, že nemají fotografa a tak mě napadlo jim ,,darovat,, na pár hodin mého přítele – fotografa.

Zmatky trošku vznikly při focení, a tak jsem se konečně dočkala své chvíle a vrhla se do organizování. To jsem konečně byla ve svém živlu! Ehm, kytku jsem nechytla …

Druhá svatba se konala v Rumburku v parku jménem Vzpoura. Byla tak trochu na rychlo co se organizování týče. Zavolala mi kamarádka a prosila mě, abych se vrhla do pozice koordinátorky. Já neváhala ani minutu, nová zkušenost a důvěra byla samozřejmostí.

Nejdříve jsme nemohli sehnat dort, poté květiny a až na poslední chvíli se kupovala rýže, aby se mělo co házet po novomanželech.

Potom přišel den D. Nestíhalo se. Svatba před námi měla 15 minut zpoždění. Známé se rozbila bota. Svatební auta nám nějaký dobrák zamkl za bránou, a nakonec se ještě svědkovy urvala podrážka z boty. IDEÁL !